T-90M je nejmodernější sériově nasazovaný ruský tank, pokud nepočítáme propagandistický stroj T-14 Armata. T-90M měl odstranit nejzávažnější slabinu starších sovětských/ruských strojů.
Skladování munice ve stejném prostoru, kde sedí posádka je totiž pro ruské tankisty smrtící. Podle dostupných zdrojů však konstruktéři vyřešili jen polovinu problému.
Zásoby nábojů se přesunuly do zadního výklenku věže, karusel automatického nabíječe pod podlahou bojového prostoru ale zůstal. Podle open-source projektu Oryx bylo k 1. září 2026 vizuálně potvrzeno 218 zničených či jinak vyřazených T-90, z toho 159 ve verzi T-90M.
Od T-72BM k T-90: Nový tank? Ne, jen hluboká modernizace
T-90 vznikl v pozdních letech Sovětského svazu jako vylepšení T-72. Projekt Objekt 188 byl interně označován jako T-72BM. Po rozpadu SSSR dostal nové jméno, částečně z marketingových důvodů a částečně proto, že šlo o první tankovou konstrukci postsovětského Ruska.
Do služby byl přijat v roce 1992. Odborníci ale brzy upozornili, že se od T-72 zásadně neliší. Oba typy používaly reaktivní pancíř Kontakt-5, stejné uspořádání korby a stejný motor.
Nejvýraznějším rozdílem byla nová věž a systém aktivní ochrany Štora-1, který funguje na principu rušení (soft-kill).
Co přinesla verze T-90M
Zásadní modernizace přišla až se standardem T-90M. Podle analýz uvedených v literatuře, na kterou odkazuje 19FortyFive, ruské vyhodnocení bojových zkušeností ukázalo, že munice v bojovém prostoru T-72 byla hlavní příčinou ničivých požárů. Odpovědí byla nová konstrukce věže. Hlavní změny T-90M:
- přepracovaná svařovaná věž,
- záložní munice v zadním výklenku věže s vyhazovacími panely pro případ vznícení,
- nový reaktivní pancíř Relikt,
- vylepšený informační a řídicí systém Kalina,
- zachovaný karuselový automatický nabíječ z předchozích T-90 a T-72.
Zásadní chybu ruské tankové školy následuje „Jack-in-the-box“
U sovětských a ruských tanků této řady se opakovaně objevoval jev, kdy po zásahu a vznícení munice vystřelila věž do vzduchu. Odborná literatura ho označuje jako „jack-in-the-box„. Příčinou je uložení munice přímo v bojovém prostoru s posádkou.
T-90M tento problém zmírnil jen částečně. Záložní munice je oddělena a vybavena vyhazovacími panely. Karusel pod podlahou věže ale zůstává v těsné blízkosti posádky.
Západní tanky ukládají munici do oddělených pouzder s vyhazovacími panely už po desetiletí. U amerického tanku Abrams je převážná část munice v zadním výklenku věže. U německého Leopard 2 je část munice i v přední části korby.
Ani západní konstrukce tedy nejsou zcela imunní přímému zásahu, ale oddělení posádky od munice je principem západní tankové školy, od kterého se neodchyluje.
T-90M se tomuto konceptu přiblížil jen částečně. Článek webu 1945 proto mluví o „polovičatém řešení“.
Operační zkušenost: ATGM a FPV drony
T-90M absolvoval ostré nasazení na Ukrajině. Podle 1945 si nevedl lépe než starší T-72 a T-80. Byl stejně zranitelný vůči protitankovým řízeným střelám. Rozšíření FPV dronů umožnilo ukrajinským operátorům zasahovat jeho nejslabší místa.
K tomu se přidala slabá taktika. Ruská vojska často posílala jednotlivé tanky do boje bez dostatečné podpory pěchoty a bojových vozidel pěchoty.
Čísla je ale třeba číst opatrně. Oryx eviduje pouze vizuálně potvrzené případy a zahrnuje různé kategorie (zničeno, poškozeno, opuštěno, zajato). Skutečné ztráty mohou být vyšší.
Reakce Ruska na ukrajinský masakr: Klece, Arena-M a T-90M2
Jednou z prvních reakcí na ztráty tanků byl improvizovaný přídavný pancíř, tzv. protidronové klece. Při správném provedení může výrazně zvýšit schopnost přežití tanku.
Záběry z Ukrajiny ukazují starší tanky s rozsáhlým přídavným pancířem, které vydržely desítky zásahů. Špatně provedené klece ale mohou omezit výhled posádky nebo otáčení věže.
Rusko také zkouší integrovat aktivní ochranu Arena-M. Na začátku roku byly T-90M s tímto systémem spatřeny na cvičištích a ruská státní média tvrdila, že míří na Ukrajinu. Není jasné, zda se nějaké kusy skutečně dostaly do boje.
Zmiňuje se i varianta T-90M2 „Ryvok-1″, která má zlepšit pohyblivost, zejména rychlost zpětného chodu. Spolehlivých informací je málo. Údajně se uvažuje o výrobě kolem 400 kusů do roku 2029.
Rusko mění taktiku
Rusko zkouší tanky nasazovat jinak. Průlomové operace jsou v prostředí přesyceném drony riskantní nebo rovnou receptem na katastrofu. Zkouší se situace, kdy jeden tank kryje na dálku a druhý útočí. Většinou jsou tanky ale využívány pro palbu na dálku podobně, jako samohybná děla.
Podle open-source odhadů ztráty ruských tanků v roce 2026 klesly. Hlavním důvodem je je to, že tanků na frontě ubylo, nikoli že by se zlepšila jejich schopnost přežití.
Zdroj: 1945, Oryx, Kyiv Independent
Autor/Licence fotografie: T-90M, By Mil.ru, CC BY 4.0